Odpusť mi...

25. září 2010 v 18:14 | Karolina |  Básně
Taková...
Další basnička :) nemám k ní co říci...

V dáli bílé mlhy,
zahlédla jsem osobu.
Jak vede srny,
pospolu.



Byla to ta známá tvář,
ty ledově modré oči.
,,Ty mě dobře znáš,"
řekla než se otočím.

***

,,Je mi líto co se stalo!"
řekla a usmála se jen.
,,To ti to dlouho trvalo,"
ta omluva nebo to je sen?

,,Křik,pláč,nenávist!
to už je pryč,odpusť mi..."
,,A taky závist,
už je to dávno zrádce jsi.

Co mám dělat?
prosíš mě tu na kolenou...
jako kdybych šanci měla,
před souzenou..."

***

Sklonila hlavu
a podívala se do země.
,,Když teď vstanu,
odpustíš mi němě."

,,Jak bych mohla něco říct?
Odpouštím ti...
nic víc"
 


Komentáře

1 Annette G. Annette G. | Web | 26. září 2010 v 12:29 | Reagovat

Páni, to je.. tak podivně hezký.. A jsem ráda, že se ti moje básnička líbila.. Kdyžtak se na můj blog vrať, bude tam toho víc. :) Měj se fajn.

2 Sára Sára | Web | 27. září 2010 v 16:17 | Reagovat

krásná básnička :) připadá mi taková temná, ale je hezká :)

3 Karolina Karolina | E-mail | Web | 27. září 2010 v 16:44 | Reagovat

Díky :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama