LS- Kouzelný klíč

10. prosince 2010 v 15:09 | Karolin |  Jednorázovky
Jak víte, učastním se literární soutěže u Sussanah.
První kolo již proběhlo a všichni netrpělivě čekají na vyhlášení. :)
Davám sem zadání a i moje soutěžní dílko, tak doufám že se vám bude líbit :)

Zadání prvního kola LS
téma - pohádka
povinná položka - kouzelný klíč
konec - jak se vám bude chtít
rozsah - max 2 A4 ve Wordu, velikost písma 14 Times New Roman



,,Vandráku!" křikl zlý čaroděj. Nechápavě jsem se otočil na podivína co stál za mnou. ,,Přišel tvůj čas! Budeš mít nemoc, která je dlouhá a krutá." Zadíval se mi hluboko do očí. ,,Nikdy se z ní nevyléčíš, leda že by jsi našel zámek k tomuto klíči." Pousmál se čaroděj a hodil po mne klíč.
,,Co jsem vám udělal?" Divil jsem se. Čaroděj neodpověděl jen se otočil a zmizel. Nikdy jsem to ho muže neviděl a proto jsem jeho slova ignoroval a žil dál můj poklidný život. Po pár měsících se mi na těle objevili první velké zarudlé fleky, které měnili barvu. Ihned jsem si vzpomněl na čaroděje a vytáhl ze skříně klíč. Začal jsem obcházet domy a zkoušet klíč do zámků ale nikam nepasoval. Lidé si mysleli že jsem blázen dokonce i moje žena měla takové mínění ale já jsem se nevzdával a hledal dál.

Po 2 letech
,,Synu dnes půjdeš hledat zámek sám, jsem strašně zesláblý." Řekl jsem. Od té doby co mě čaroděj zaklel se mi na těle objevily fleky a začaly se měnit v černé strupy, které když se odloupli vytékal z nich modrý hnis.
,,Dobře otče ale kam mám jít?" Zeptal se syn.
,,Nevím zkus staré chatrče za městem."
,,Vždyť tam už jsme byli." Divil se syn.
,,Já vím, já vím ale zkus to."
K večeru se syn vrátil a povyprávěl mi kde všude byl.
,,U těch chatrčí nikam nepasuje, zkusil jsem ještě pár domů ve městě ale také nic. Tak jsem to vzal domů zkratkou přeš les."
,,Ten klíč je snad prokletý!" Bědoval jsem. ,,Dej mi ho. Schovám ho zase pod polštář." Syn začal lovit po kapsách, ale klíč nemohl najít. Tvář mu zbledla a on zalapal po dechu.
,,Otče já ho nemám!"
,,Co?" Zeptal jsem sen nechápavě.
,,Ten klíč!" Křikl. Nervózně jsem se na něj podíval. ,,Musíme ho jít hledat."
,,Teď? Vždyť je tma."
,,Teď" řekl jsem a obul si své roztrhané boty.
,,A kde ho chceš hledat?" Divil se syn.
,,Kde jsi ho měl naposledy?"
,,Než jsem vešel do lesa."
,,Tak v lese."
Přišli jsem k lesní cestě a pečlivě si prohlíželi každý kousek země.
Po chvíli syn vykřikl. ,,Támhle něco je!" Podíval jsem se na místo kam ukazoval a opravdu se tam něco malého lesklo. Syn se k té věci rozběhl a vzal ji do ruky. ,,Je to on" oddechl si.
,,Ty máš ale štestí" usmál jsem se. Šli jsme pomalým krokem domů, ale náhle začalo pršet a tak jsme se schovali v malé jeskyni,která byla kousek od cesty.
,,Ta jeskyně tady nebyla." Ozval se syn a vzápětí jeho ozvěna.
,,Ale byla" usmál jsem se celý štastný že jsme klíč našli. Rozešel jsem se hlouběji do jeskyně. Byla opravdu dlouhá.
,,Tati počkej! Tady jsou nějaké dveře."
,,Dveře?" Otočil jsem se. ,,Dveře? Dveře? Dveře?" Zněla ozvěna. Nejistě jsem se k němu rozešel .
,,Zkus to,třeba ty dveře otevřeme." Řekl syn. Opatrně jsem podivně zahnutý klíč zasunul do zámku. Kupodivu tam pasoval. Otočil jsem klíčem. Dveře se otevřeli. Zarazil jsem se. ,,Super" vykřikl syn.
,,Pojď jdeme dovnitř." Řekl a prošel otevřenými dveřmi.Ihned jsem ho následoval. Šli jsme dlouhou úzkou chodbou, na stěnách byli přesně stejné fleky co jsem měl na těle. Párkrát se některý odloupl a vytekl z něj modrý sliz. ,,To je odporné" řekl syn, když se se štestím vyhnul slizu.
Na konci chodby bylo velké ostré světlo, ke kterému jsme se pořád rychleji přibližovali. Světlo zmizelo a my jsme spatřili toho muže, který vše způsobil.
,,No páni" řekl a vešel z chodby do velké tmavé,špinavé místnosti.
,,Takže jste našli zámek ke klíči." Pousmál se. ,,A našli jste i můj domov." V očích se mu zablýsklo.
,,Udělal jsem co jste řekl,zbavte mě té nemoci."
,,Samozřejmě" řekl zamyšleně čaroděj a zamával rukama. Fleky po mém těle okamžitě zmizeli.
,,Skvěle" usmál se syn. ,,Tak půjdeme?" Bylo vidět že má strach. Čaroděj se rychle zvedl ,,kam pak?" Zašeptal. ,,Nemyslete si že vás nechám jít!" Vyprskl.
,,Ale my jsme splnili to co jste řekl." Ozval jsem se.
,,Vandráku, tohle není pohádka!" Křikl. ,,Tohle nebude mít dobrý konec." Usmál se. Syn se na mě s hrůzou v očích podíval.
,,Takže…!" Křikl čaroděj a spráskl ruce.
Rychle jsem se posadil a zhluboka dýchal. ,,Jen sen…sen." Podíval jsem se na své ruce, kde jsem měl odporné fleky. Rychle jsem se otočil a nadzvedl polštář abych se ujistil že klíč mám u sebe. ,,Jen sen" zopakoval jsem znova. ,,Co se děje tati?" Ozval se syn.
Leknutím jsem sebou škubnul a otočil se na syna ,,už vím kde hledat ten zámek" pousmál jsem se.
 


Komentáře

1 Berenika Berenika | E-mail | Web | 10. prosince 2010 v 18:41 | Reagovat

Páni, zajímavé. Jen nevím, jestli by se dítě neleklo, kdyby četlo o modrém hnisu XD Já to mám zase nějak drasticky na pohádku, takže nemám co říkat XD Tvoje dílko se mi líbí.

2 Sussanah de Silva Sussanah de Silva | Web | 11. prosince 2010 v 9:45 | Reagovat

prosím, číst a chápat =)

3 Sussanah de Silva Sussanah de Silva | Web | 11. prosince 2010 v 21:23 | Reagovat

vyhodnocení je na světě, jsi v prvním článku =)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama