Profesor 2

19. ledna 2011 v 20:33 | Karolina |  Profesor



,,Corusi!" křikl ředitel školy a rozrazil dveře od profesorovi komnaty. Profesor Snawe seděl u svého stolu a se značným odporem škrtal papíry, které leželi před ním.
,,Co se děje?" řekl značně rozmrzelý.
,,Jsem naprosto znechucený!" křikl čaroděj. Profesor se zarazil, ale na ředitele se nepodíval.


,,Proč Bonesi?" Zajímal se Corus.
,,Podívej se na mě, když s tebou mluvím!" Zařval ředitel Bones.
Profesor znechuceně vydechl a zvedl hlavu směrem k řediteli
,,Ano?"
,,Jak jsi to mohl dopustit?"
,,Co?" divil se Corus.
Ředitel přistoupil k profesorovu stolu blíž a opřel se o jeho hranu dlaněmi.
,,Co jsi mu řekl?"
Profesor Rensnawe znervózněl a vstal od stolu.
,,Komu?"
,,Nedělej ze sebe blbečka
,,Huntonovi?" řekl profesor a skousl si dolní ret.
,,Ano" přikývl ředitel.
,,Děcko" sykl profesor.
,,Byl si stěžovat, že?" Bones nic neřekl.
,,Věděl to, nevím jak to zjistil, ale věděl to. Vysmál se mi! Jen proto jsem mu poodkryl i zbytek pravdy." Řekl naštvaně profesor.
,,Corusi, co jsi mu řekl?"
,, Že v den jeho osmnáctých narozenin bude souboj, po kterém bude žít jen jeden z nás." řekl profesor a zamyšleně se rozešel k malému skleněnému stolku.
,,Jak jsi mohl? Nemohl jsi vědět jak zareaguje." zvýšil hlas ředitel.
,,Nemohl, ale tušil." odsekl ho profesor.
,,Správně jsem to tušil." zabrblal si pro sebe.
,,Zklamal jsi mě Core" zašeptal ředitel a otočil se k odchodu.
,,Počkej" zastavil ho profesor.
,,Jak to víš, když si nestěžoval?"
,,Ale já jsem neřekl, že si nestěžoval." odvětil Bones.
,,Kolikrát jsem ti řekl Corusi, že se mi nemáš přehrabovat v myšlenkách?" Profesor nic neřekl jen se arogantně podíval řediteli do očí.
,,Nechal mi dopis a utekl."
,,Co prosím?" zamrkal profesor.
,,On utekl?"
,,Ano"
,,Kam?" divil se profesor.
,,Nevím, ale doufám, že neprovede nějakou hloupost." Řekl ředitel a odešel. Profesor se posadil zpět ke svému stolu a podíval se na hromádku papírů co ležela před ním. Byly to testy z předešlého dne a hned první test byl Huntona. Profesor si test pozorně prohlédl.
,,Vše správně" ušklíbl se.
Otočil papír na druhou stranu., kde bylo Huntonovo malé elegantní písmo. Má velmi podobné písmo jako já. Profesor se zašklebil při své myšlence.
,,Už vím, kde jsi Huntone." Řekl zamyšleně profesor a rozešel se do ředitelny za Bonesem

,,Dále" ozvalo se zpozad dveří. Profesor Rensnawe vrazil do ředitelny.
,,Corusi? Co potřebuješ?"
,,Odcházím, jen chci abys to věděl."
,,Kam odcházíš? " divil se ředitel.
,,Vím, kde je Hunton." ředitel se překvapeně zatvářil.
,,A kde tedy?"
,,Nepřišel jsem sem abych ti vše vyslepičil" zabrblal Corus a odešel.
,,A ty sis myslíš, že já to nevím" zasmál se pobaveně ředitel a nalil si šálek teplého čaje.

,,Jak jsi mi to mohla udělat?" byl slyšet hysterický řev mladého chlapce.
,,Sakra! Já ti věřil! Mami proč?!" křičel nenávistně. Profesor nervózně povstával přede dveřmi a rozmýšlel se jestli má vejít. Nakonec otevřel.
,,Omlouvám se, nezaklepal jsem." Hunton strnul uprostřed pohybu a nevěřícně zíral na profesora mezi dveřmi.
,,Ahoj Anie" pousmál se na matku Huntona.
,,Ahoj Corusi" řekla a přistoupila k němu blíž. Chvíli se mu dívala do jeho tmavě zelených očí a pak ho pevně objala. ,,Chyběl jsi mi." zašeptala. Profesor ztuhl, nevěděl co má dělat, myslel si, že jí zamilovanost po sedmnácti letech přešla. Po chvíli váhání i on položil ruce kolem jejího pasu.
,,Tak počkat" vložil se do toho Hunton.
,,Vy jste se proti mně domluvili" řekl a vyndal kouzelnickou hůlku. Anie pustila profesora ze svého objetí a přistoupila k Huntonovi.
,,Sám víš, že to tak není."

,,Ale je" odsekl ji a zamířil hůlku na profesora.
,,Co myslíš že uděláš?" řekl klidně Corus. Hunton nic neřekl jen zakroutil hlavu.
,,Před mámou ne." řekl a zandal hůlku zpět do pláště.
,,Přeci se mi nepozabíjíte" začala bědovat Huntonova matka .
,,Proč nemůžeme žít jako normální rodina?"
,,Sakra kdy to pochopíš? Prostě to nejde, on není moje rodina!" vykřikl Hunton.
,,Víš vůbec, že zabil svého otce?" zařval chlapec. Profesor se nepříjemně zatvářil.
,,Je to pravda Corusi?"
,,Ano je" povzdychl si.
,,Byla to moje povinnost."
,,Povinnost? " divila se Anie.
,,Ano, budeme muset jí Huntone" řekl profesor.
,,S vámi? Nikdy!" řekl s odporem a sedl si ke stolu.
,,To jste ještě za tich pět let nepochopil, že váš názor mě nezajímá?" řekl arogantně Corus.
Hunton neměl co na to říct, pomalu se zvedl a popošel ke své matce.
,,Mami promiň, že jsem na tebe tak řval."
,,To je v pořádku" řekla a políbila svého syna na čelo. Hunton se otočil a vyšel z domu. Anie přistoupila ke Corusovi.
,,Proč ses mi neozval?" řekla se zaslzenýma očima.
,,Nechtěl jsem aby na to Hunton přišel" řekl tiše.
,,Je dobrý, proleze mi mysl aniž by jsem si toho všimnul. I tak to zjistil z mým myšlenek."
Anie se na něj nepochopitelně podívala.
,,Neustále jsem na tebe myslel" dodal s nevinným výrazem.
Anie ho pevně objala.
,,Prosím neubližte si" zašeptala profesorovi do ucha.
,,To nemůžu slíbit."
,,Ahoj" řekla a povolila své objetí.
,,Sbohem" zašeptal Corus a vyšel z domu.
 


Komentáře

1 Sussanah de Silva Sussanah de Silva | Web | 22. ledna 2011 v 17:32 | Reagovat
2 Holka z paneláku Holka z paneláku | Web | 29. ledna 2011 v 19:10 | Reagovat

Super, moc se mi to líbí. Těším se na další díl.. :)

3 Berenika Berenika | E-mail | Web | 14. února 2011 v 18:03 | Reagovat

Na tohle jsem se taky těšila. (ehm... Nevnímá to, že než komentuje a než si najde čas, trvá jí to měsíc.) Nádhera.

4 vsecojepsane vsecojepsane | E-mail | Web | 14. února 2011 v 18:36 | Reagovat

[2]: Díky :)

[3]: :) Děkuju

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama