Smrtící pouto

24. ledna 2011 v 23:22 | Karolin |  Téma týdne
,,Nemusí to takhle dopadnout" zašeptala mladá dívka.
,,Prosím slez" řekla opatrně, ale zády otočená postava se ani nepohnula.
,,Nenechám tě tu, jsi můj brácha" ozvala se znovu. Postava sebou lehce trhla, ale ihned se vrátila do předešlé polohy.
,,Tede, prosím." řekla už popotahujícím hlasem. Postava před ní zakroutila hlavou. Byl to vysoký štíhlý kluk, který stál na širším kovovém zábradlí a sledoval plynoucí vodu pod mostem.
,,Spolu to zvládnem" snažila se navázat kontakt se svým bratrem.
,,Nic o mě nevíš" sykl.
,,Něco vymyslíme" řekla a setřela si kapku z tváře, nebyla to slza ale studená kapka deště.
,,Ty" začal hoch.
,,Máš vše…-" zarazil se. Jako kdyby se mu slova zadrhla v krku. Nedořekl to, jen potřásl hlavou.
,,Co mám?" zeptala se dívka. Hoch opatrně pozvedl ruku a setřel si mokré čelo od deště poté vrátil ruku podél těla a zhluboka se nadechl.
,,Máš všechno, rodinu, přátele. Prostě všechno." Dívka na sucho polkla.
,,Ale Tede, vždyť ty máš taky rodinu. Máš mě,mamku…"
,,Ne" sykl.
,,Jak ne?"
,,Jsem pro vás nic, pouhé nic." Dívce se zpustila slza, napříč tváří.
,,Sám víš, že to není pravda. A navíc, že skočíš z mostu do řeky tím se nezabiješ."
Hoch přikývl.
,,Ale pro mého otce to pravda je." odmlčel si. ,,Neumím plavat."
,,Promiň neuvědomila jsem si, že..-"
,,To je dobrý" přerušil ji.
,,Tede, slez z toho zábradlí a promluvíme si." řekla dívka u udělala krok ke svému bratrovi.
,,Neslezu, cítím se tu dobře. Ta voda je jako mé myšlenky. Tak nezávazná, nespoutaná." Dívka se nadechla, že už něco řekne ale chlapec pokračoval.
,,Víš, dneska se mi zdálo, že jsem lítal. Bylo to tak krásné, byl jsem štastný. Vnímal jsem vzduch a užíval si každou vteřinu svého života. A víš co jsem si v tom snu pomyslel? ´Nevadilo by mi zemřít, byl by jsem rád, kdybych zemřel.´ A pak jsem najednou spadnul. Spadnul jsem pod autobus, který mě přejel. Probudil jsem se a byl jsem štastný." Dívka nevěděla co na to říct, ale cítila bratrův úsměv, co měl na tváři. Cítila jak se v tom snu cítil.
,,Nikdy mě nepochopíš."
,,Tede, proč bych tě nepochopila?"
,,Protože se smrti bojíš, ale já smrt miluju. Mám ji rád a vážím si ji. A to ne jen proto, že mi ukončí tu to trápení."
,,Tede" vzlykla sestra.
,,A pochopíš ty mě?" Hoch se zarazil a po chvíli vnitřního zmatku opatrně slezl ze zábradlí. Došel ke své sestře a podíval se do jejích uslzených očí.
,,Co mám pochopit?"
,,Že jsme dvojčata a vše co cítíš ty, cítím i já. Že kdybys ses zabil, já bych to bez tebe nezvládla." Hoch zamyšleně přikrčil oči.
,,To mě nenapadlo" řekl.
Dívka se pousmála a řekla: ,,půjdeme domů."
Chlapec přikývl a rozešel se vedle své sestry. Byl očividně zmatený a plný vnitřního rozporu.
,,Promiň" zašeptal a vyškubl se ze sevření své sestry. Rozběhl se naproti zábradlí a přeskočil ho.
,,Teduarde!" křikla dívka a rozběhla se za svým bratrem, ale už bylo pozdě. Naklonila se přes zábradlí a podívala se do tmavé řeky, kterou ozařoval měsíc. Bez váhání skočila za ním.
Až když letěla vzduchem, uvědomila si, že neumí plavat stejně jako její bratr.
Poslední její myšlenka ji prolítla hlavou. "Ty se smrti bojíš,ale já smrt miluju."
Utopili se.
Až za týden našli dvě mrtvá těla. Mladého kluka, který si přál zemřít a jeho dvojče, dívku, která se smrti bála…
 


Komentáře

1 Charlotte Badragy Charlotte Badragy | 24. ledna 2011 v 23:57 | Reagovat

to je šílenej konec...
je to tak,neneseme odpovědnost jen za sebe.Dojalo mě to...

2 Dragilia Dragilia | Web | 26. ledna 2011 v 19:22 | Reagovat

Nechci být šťoura - taky dělám pravopisné chyby (bohužel). Ale "nic o mě nevýš" bodá do očí i mě. Opravíš to prosím? ;-)

3 Dragilia Dragilia | Web | 26. ledna 2011 v 19:24 | Reagovat

PS: Jinak ten příběh je skutečně nádherný... Takže smekám.

4 Karolin Karolin | E-mail | Web | 26. ledna 2011 v 22:13 | Reagovat

[2]: Díky za upozornění :) chyby můj úhlavní nepřítel :/
Děkuju :)

5 magicforever magicforever | Web | 29. ledna 2011 v 20:01 | Reagovat

mas to tu moc pekne :)

6 Berenika Berenika | E-mail | Web | 14. února 2011 v 18:06 | Reagovat

Páni... Ta poslední věta mi zabránila v dýchání. Máš opravdu skvělé nápady.Mladého kluka, který si přál zemřít a jeho dvojče, dívku, která se smrti bála… Úžasné...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama