Vyčerpaná

11. ledna 2011 v 21:14 | Karolina |  Má chvilková fantazie
Už jsem o svůj život bojovala minimálně dvě hodiny.
Prolítla jsem horkým vzduchem a chytla se hořícího lana. Podívala jsem se pod sebe a zalapala po dechu. Byla tam jáma s kůly. Pomalu jsem rozhoupala lano a skočila do nedaleké kaluže.
,,Auuu!" zajíkla jsem se.
Už jsem neměla sílu se zvednout, pomalu jsem se doplazila ke dveří a začala na ně zběsile bušit.
,,Už konec! Otevři!" sebrala jsem poslední silu na svůj křik.
,,Prosím" vzlykala jsem.
,,Až budeš umírat také se nad tebou nikdo nesmiluje." ozvalo se zpozad dveří, které se vzápětí otevřeli.
,,Nebo myslíš, že jo?" sehnul se ke mně a zašeptal mi do ucha.
,,Ne" vzlykla jsem a zabořila hlavu do tvrdé země aby nebyl vidět můj stud.
,,Tak pojď."
,,Ne!" křikla jsem a ohnala se po něm rukou.
,,Dobře, jak chceš" řekl a zvedl se. Pozvedla jsem hlavu abych se ujistila, že tam pořád stojí, ale on se otočil a odešel.
,,Počkej!" zajíkla jsem se. Zastavil se, ale neotočil.
,,Pomůžeš mi se zvednout?" pořád nehybně stál.
,,Prosím" dodala jsem.
,,Tak pojď" řekl a v mžiku byl u mě. Podal mi své zjizvené ruce a já se jich nejistě chytla. Opatrně jsem se postavila.
,,Už to bude dobrý" zašeptal a pevně mi stiskl ruku. Nejistě jsem se pousmála a udělala krok vpřed v tu chvíli se mé tělo celé od krve, potu a špíny zhroutilo do jeho náručí.
Omdlela jsem.
 


Komentáře

1 Berenika Berenika | E-mail | Web | 12. ledna 2011 v 14:38 | Reagovat

To je nádherné... Páni, já při češtině spíš zásobuji učitele dotazy, baví mě. Však také máme dobrého češtináře XD Vážně bych chtěla vědět kdo to byl a co bude dál a... Jej, jsem nějak zvědavá :-D  Je to dokonalé.

2 Karolin Karolin | E-mail | Web | 12. ledna 2011 v 15:24 | Reagovat

[1]: Děkuju :) my právě bereme nějaké nářečí :/ a to mě fakt neba xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama