Svoboda

25. února 2011 v 22:17 | Karolina |  Téma týdne
Zalapal po dechu a vší silou se praštil do hrudi s nadějí, že už konečně popadne dech. Marně. Zkusil zakašlat, ale jediné co se ozvalo, bylo nepříjemné zavrčení. Nic víc. Znova se praštil do hrudi, po jeho zarudlé tváři začali stékat slzy. Slzy strachu, zlosti a zoufalství. Byl uvězněn ve svém těle. Nemohl nic udělat jen se nadechnout. Jeden pravidelný nádech a bylo by po všem. Tak jednoduché, tak proč? Ne. Co si mu uvízlo v krku a on se dusil v luxusně zařízené koupelně. Krásné, vyleštěné dlaždičky odráželi jeho strach a jeho dusící se siluetu. Několikrát ho napadlo během té krátké chvíle to vzdát, ale na to má až moc velký pud sebezáchovy. Beznadějně zakroutil hlavu a naklonil se nad umyvadlo. Znovu se praštil do hrudi, i když věděl, že to nepomůže, bylo to spíše kvůli vzteku. Rukama se opřel o umyvadlo a pokusil se zadívat přes své zaslzené oči do kovového uzávěru. Ruce jeho váhu těla neudrželi a povolili. Spadl na kolena, koupelnou se ozval nepříjemný křupající zvuk. Dlaždičky praskly a z jeho kolenou začali vytékat kapičky krve.
Blbá smrt, prolétlo mu hlavou a zkusil se znovu postavit na nohy. Bylo to tak dlouhé, nekonečné, i když to doopravdy trvalo jen pár minut.
Mlha, zamotala se mu hlava a on se jen tak, tak stačil chytit sprchového koutu aby sebou nesekl. Rozostřilo se mu vidění a dech konečně vrátil. Neuvědomil si to. Nedošlo mu to. Pořád měl strach o svůj život, pořád byl zoufalý. Neměl důvod, teď už ne, alespoň si to někde uprostřed sebe myslel. Pomalým krokem došel k umyvadlu a zadíval se do zrcadla. Jen mlha, za kterou se míchaly vše různé barvy. Jen jedna věc mu pořád bila do očí. Stříbrná, lesklá. Až moc v té mlze vynikala... Byla to žiletka, kterou si každé ráno holil svou tvář. Upřeně se na ni podíval a natáhl k ní ruku, pevně ji sevřel a přitom se řízl. Z ruky se mu ihned spustila krev. Na tváři se mu mihl letmý úsměv a až v té chvíli si všiml, že konečně normálně, pravidelně dýchá. Naplno se usmál a žiletkou se bez rozmyslu řízl nad zápěstím.
Tiše sykl a na tváří se mu rozprostřel spokojený úsměv. Znova a znovu se říznul a následně žiletku upustil. Rudé kapky jeho krve dopadly na popraskané dlaždičky. S úlevou vydechl a zavřel oči.
,,Taková slast" zašeptal a ze široka se usmál. Ta svoboda, nespoutanost, volnost... Znova vydechl a křikl z posledních sil, které měl. ,,Svobodo..."
Poslední úsměv se mu promítl na tváři a jeho bezvládné tělo spadlo na studené dlaždičky. Koupelnou se rozezněl praskavý zvuk a pak jen ticho. Nejisté, neznámé ticho. Ležel tam, kolem rukou měl loužičky krve, které se vlévaly do spárů. Konečně dosáhl svého snu, svobody.
 


Komentáře

1 Burberry Bags Outlet Burberry Bags Outlet | E-mail | Web | 5. srpna 2011 v 10:42 | Reagovat

Your blog are great.I have read your article and bookmarked it.Hoping to read more interesting posts!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama