Prolog

9. dubna 2011 v 14:20 | Karolina |  Sametová růže


Pořád jsem se cítila sama..
Neměla jsem přátele, neměla jsem rodinu, neměla jsem nic.. Jen svůj strach. Jen sebe.
Zavraždili mi rodiče a já byla jediným svědkem.. Jediným svědkem té ohavnosti. Té hrůzy.
Skončila jsem v dětském domově. Tam, kde by jsem měla být v bezpečí, ale nebyla.

Jednoho dne se vyskytla malá naděje, malé světýlko, které mi mohlo změnit život. Jeden člověk, kterému na mě záleželo..
A tady to všechno začíná...
Můj příběh o mém životě. O životě, který mi nepřinesl nic dobrého.. o životě, který už mě nespočetnětkrát srazil na kolena a já vstala.. Dokážu vstát i naposledy?


Prolog k sametové růži.. :)
Já vím, já vím.. přichází "brzo", protože tahle kapitolovka už je dlouho rozepsaná, ale já jsem se rozhodla ji celou přepsat. Poupravím, opravím, přepíšu, něco připíšu.. a pak stejně zjistim, že to je hrozné. :D Dobře.. já jen, aby jste byli v obraze. xD
Autorka obrázku sídlí ZDE
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama