Extra

Chtěla bych, aby lidé mohli číst moje myšlenky?

17. června 2011 v 15:32 | Karolína
Lidé jsou jako stroje. Pracují mechanicky a pokud je to nebaví, tak většinou s naprosto nepřítomným výrazem. Děti sedí ve školních lavicích většinou s nepřítomným výrazem. Vysoký mladík čeká na autobusové zastávce, jak jinak než s nepřítomným výrazem.
Myšlenky..

Larten Hroozley

5. prosince 2010 v 20:09 | Karolina
Rozhodla jsem se sem dát slohovou práci co jsem napsala do školy. Nevím jestli to je přesná charakteristika a jestli to charakteristika vůbec je, ale zkusím to. :)

Vysoký štíhlý upír s krátkými, oranžovými vlasy načesanými na ježka. Larten měl na pravé tváři dlouhou protáhlou jizvu, která se táhla od obočí až k rtům. Neměl ji od nějakého boje s vampýrem nebo se zvířetem. Měl ji od Evany, od čarodějnice, která ho škrábla. Jednou si totiž více napil vína a chtěl čarodějnici políbit ta ho ovšem ošklivě poranila na tváři. Evana mu to chtěla spravit, aby neměl tak zohyzděnou tvář, ale nesmělý a příliš mladý upír utekl.
On byl Larten takový tajemný. Byl neobyčejný. Byl vždy oddaný a připravený položit za svůj rod život, což se i tak stalo ale to až později. Byl oddaný svému rodu a také své jediné lásce Aře Plachetové.
Měl rád černý humor, který pronesl vždy v nevhodnou chvíli. Neměl rád když mu někdo poroučel nebo mu naznačoval co má udělat. Měl totiž až velkou dávku svobodné vůle.
Víte, Larten uznával všechny zákony i když některé párkrát porušil. Měl svoji hrdost a čest, která pro něj byla hodně důležitá, proto nerad mluvil o své minulosti a o svém mládí.
Pana Hroozleyho většina lidí a upírů zná jako hrdého a čestného muže, který se choval vždy ukázněně a někdy až přehnaně slušně. A přeci Larten byl na to hrdý, že si to všichni mysleli. Že si mysleli, že byl takový od dětství. Ale on takový nebyl,většinu pochytil od svého učitele. Vlastně skoro všechno.
Styl oblíkání, rozhazování rukama a jeho podivný styl řeči, což bylo na něm nejlidštější.
Mohl se stát upířím generálem ale on odmítl, kdo ví jestli jen proto že měl svoji čest a nechtěl velet bandě nevychovanců a nebo chtěl žít ten svůj volný život, kdy se potuloval po světě a rozhodoval si o všem sám.
Usmíval se málo, možná více ironicky než normálně. Ale když se usmál, byl to krásný úsmev. Oddaný, lidský. Co si budeme povídat, já Lartena brala vždy spíše jako člověka než upíra. On byl gentleman mezi upíry. Vždy jak pohazoval rukama, když mluvil. Jak si mnul svou jizvu, když přemýšlel. Jak zrudnul a začal koktat, když se ho někdo zeptal na Arru.
Miloval ji. Byl sebejistý a nikdy nedal najevo strach nebo bolest. A smutek už vůbec ne. Jen jednou, když zemřela Arra.
Během chvíle se vše změnilo. Zemřela jeho velká láska.
Nemluvil,nejedl zavřel se do sebe a nekomunikoval s okolním světem. Nebyl to ten upír, který každému zkazil náladu svými sarkastickými poznámkami o životě. Nebyl to ten upír, který by položil život za svůj rod.
Za několik měsíců se dozvěděl že má za úkol zabýt s dalšími dvěma upíry pána vampýrů. Byl to zas ten starý dobrý pan Hroozley.
Jeho láska byla mrtvá a on šel do toho boje s tím, že je jedno jestli zemře, ale že chce splnit svůj úkol, nezklamat a vyhrát.
Zemřel…

Možná že to bylo dobře. Trápil by se, ale nebylo čestné, nebylo férové jak zemřel.
V naději a euforii, že zabil toho správného vampýra. Pána vampýru, ale mýlil se.
On se to už nikdy nedozví. Nikdy! Umřel s pocitem že je hrdina.
A to je dobře, protože i když se mýlil on byl hrdina. Můj hrdina.
Byl to gentleman v upírském světě.

Ony jsou zrůdy a já jsem vrah

18. září 2010 v 22:46 | Karolina
Zdál se mi sen...
Když jsem se ráno probudila byla jsem si jistá že to není náhoda že zatím něco bude.
Byla jsem plná strachu ale cítila jsem úlevu.
Strach možná z toho všeho co se tam stalo a úleva?
Úleva asi že žiju v tom snu jsem totiž potkala smrt.
V tom snu jsem se smířila se smrtí...

Zásady

26. července 2010 v 0:23 | Karolina
Zásady...? Ty jsem psala už dávno :) myslím že to byla zima nebo podzim 2009/10 je pravda není to tak dávno ale pro mě to dávno je,protože se hodně věcí změnilo. :) Ale co říci neni to básnička nevěděla jsem kam to mám zařadit a tak jsem to dala do složky Extra.Tak snad se bude líbit :)

 
 

Reklama